Lezení

ARCO

17.-21.10.2oo7

Je to až s podivem, ale nakonec se nám podařilo vyrazit na náš dlouho plánovaný, několikrát měněný a posouvaný říjnový výlet. Táhli jsme se skoro 800km do oblasti kolem Italského městečka Arco a jezera Lago di Garda. Svou premiéru na dlouhé cesty si zde na výbornou odkroutil i Jirkův nový Nissanek, který nás nejen bezpečně vozil ke skalám, ale i poskytoval teplý a prostorný útulek na spaní.

Dovolenou jsme tentokrát pojali opravdu odpočinkově. Nechyběly procházky mezi vinicemi, kolem jezera a v nekonečných olivových hájích. Obdivovali jsme několik skvostných hradů a vstávali jsme až když se nám chtělo. To ale neznamená, že lezení přišlo zkrátka. Navštívili jsme dvě oblasti. V Baone, která byla první z nich, jsme se v sektoru Ondulina nabažili lezení na tření, sluníčka a krásných výhledů. V sektoru Basso lezecké oblasti Nago jsme pak potkali i pár Čechů, kteří stejně jako my zápasili s občas nemile uklouzaným vápencem. Jsem ráda, že jsem ono lezecké bájné a vychvalované Arco konečně navštívila. Lidi nekecali a fakt je tam pěkně.

Poslední den, jsme si chtěli vylézt jednu vícedélkovou cestu v Rakousku u jezera Traunsee. Bohužel už bylo ultrahnusně, takže lezení nepřipadalo v úvahu. Z auta jsem se vyhrabala sotva na záchod, natož se mátožit někam ke stěně. I když teda klobouk dolu před místními důchodci, kteří ráno vycházeli svižným tempem na horské túry déšť ne-déšť. My jsme takovou kuráž neměli, a tak jsme si až kousek dál a za hezčího počasí alespoň prošmejdili moc pěkné městečko Freistadt a pak už jen hrrr domů.



KW