Výlety

Wildspitze aneb Jak jsme byli za blbce

1. - 4. 5. 2oo8

Podívat se na vrchol Wildspitze? Proč ne... Nápad je to pěkný, ale nějak jsme ho úplně nedotáhli do konce...

Ve čtvrtek kolem páté ranní nás na Ventském parkovišti přivítala bohatá sněhová nadílka, jakou nečekali ani ti nejskeptičtější z nás. Počasí taky nic moc. Nevadí, zkusíme to. Slunce začalo brzo pálit a obloha se krásně modrala - nádherné podmínky pro skialpinisty, kteří nás také v hojném počtu v různých směrech míjeli. Nevím, jestli, když nás sledovali, jak se krok za krokem propadáme (někteří až po kule ;)) do sněhu, věřili vlastním očím. Kromě mnoha skialpinistů a několika výletníků na sněžnicích jsme byli opravdu jediní, kdo si vyšlápli nalehko v pohorkách (i když někteří v krásných nových). Proto se náš původní plán - dorazit a přespat na Vernagt-Hütte, další den přes "divoký vrchol" na Braunschweiger Hütte a poslední den zpátky k autu - celkem rychle vypařil z hlav i těch nejodhodlanějších. Po urputné námaze jsme v různě vyrobených přístřešcích zabivakovali na dohled od Vernangthütte. V pátek jsme se stejnou cestou dobrodili opět do Ventu.

Co dál? Z několika pestrých návrhů se nakonec realizovali tři:
Nejakčnější družstvo (Jirka, Lukáš a oba Filipové), mnou pracovně nazývané Skupina A, se nechtělo vzdát myšlenky podívat se na vrchol. Vstalo v půl čtvrté ráno a s odlehčenými batohy vyrazili kratší cestou přes Breslauerhütte vstříc vrcholu. V brzkých ranních hodinách se jim po zmrzlém sněhu šlo lépe a radostněji, přesto čas ubíhal neúprosně a správný čas otočit se k návratu přišel dříve než vrchol.
Skupina B čítajíc Čendu, Álu a Madlu vyrazila kolem půl osmé ranní po stopách skupiny A. Jejich ambice byli o chloupek menší, a tak se jim jejich vytyčeného cíle, tedy chaty Breslauer, podařilo dosáhnout. Zvládli se v pořádku vrátit dolů a ještě stihli pizzu a pivo v místní hospůdce.
Já jsem vytvořila samostatnou a nezáviděníhodnou skupinu C. Vzhledem k očekávané úterní zkoušce jsem strávila celý den na nedaleké louce, kde jsem se snažila pochopit pravidla občanského procesu. Možná nevhodný program na narozeniny, ale jak říkala moje oblíbená němčinářka z Gybu - slavit se má prací;)

Výsledkem našeho prvního květnového výletu je 8 spálených ksichtů, několik velmi dobrých zkušeností, které je radno si zapamatovat, výborný tip na skialpovou túru příští rok a samozřejmě i krásné zážitky :D

Následuje několik fotek dokreslujících atmosféru. Fotky, 11, 12, 21 a 22 fotil Jirka, 8, 9, 10, 17, 19 a 35 Filip Řezňa a 27, 28 a 34 Ála.

Paradní fotky hlavně ze soboty, kdy jsem se válela na louce, jsou u Filipa.



KW